sehr guter Zustand, geringe Gebrauchs- und Alterungsspuren: Schutzumschlag gering defekt, Georgesi Braquovi patří v dějinách malířství zvláštní místo. Společně s Pablem Picassem se na samém počátku našeho století stal iniciátorem a předním představitelem kubismu, přesto zůstával vždy zastíněn a světovou proslulost získal až téměř po půl století. Jeho životní i umělecké osudy jsou právě ve srovnání s Picassem nedramatické a prosté. Malování poznal doma, u svého otce a dědečka, kteří byli nedělními malíři. Sám studoval krátce v Le Havru a v Paříži a ve svých dvaadvaceti letech nastupuje už dráhu svobodného umělce. V Paříži se seznamuje s malbou impresionistů a postimpresionistů, je okouzlen fauvisty, s jejichž výtvarným projevem se načas ztotožní. K návštěvě Picassova ateliéru a seznámení s proslulým obrazem Avignonské slečny dochází v roce 1907; oba umělci se brzy nato sbližují lidsky i umělecky, aby po několik let pracovali v těsném společenství a vzájemném ovlivňování. V této plodné spolupráci prochází jejich kubismus analytickým a syntetickým obdobím, v roce 1912 vznikají první Braquovy koláže, jemu patří také prvenství v užití nemalířských materiálů v obraze. Ve třicátých letech prochází Braquova malba obdobím neoklasicismu, tehdy také ilustruje Hésiodovu Theogonii. V pozdních letech se vždy znovu vrací k námětu zátiší, často v prostředí svého ateliéru, lyrické nostalgické atmosféry, kultivovaného malířského přednesu a pročištěné barevnosti. Monografie Miroslava Lamače sleduje lidské i umělecké osudy malíře a stává se i zasvěceným a sdělným výkladem kubistické malířské metody, Leinen, ca. 20,5 x 20,5, 94 Seiten mit zahlreichen Bildern